Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Národní památkový ústav - územní odborné pracovitě v Telči spravuje tyto objekty:
Státní zámek Telč
Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesační architektury. Jeho přitažlivost je tím větší, že se zde díky citlivému přístupu majitelů k dědictví minulosti zachovaly ve velmi dobrém stavu původní interiéry. Mnoho z nich jsou reprezentativními příklady zásahu italského umění do našeho území, případně jeho proměn v prostředí severně od Alp.
Proměna gotického hradu na renesanční sídlo se udála především za vlády již zmíněného Zachariáše z Hradce. Ten získává jako člen hradecké větve rodu Vítkovců moravská panství z dědictví po otci Adamovi I. z Hradce. O rok později v roce 1551 se nový telčský pán účastní proslulé výpravy českých velmožů do italského Janova. Dobová zpráva ho dokonce jmenuje jako jednoho z nejvýznamnějších šlechticů a chválí jeho náročnou zbroj i družinu. Nazpět se Zachariáš vrací již ovlivněn italskou renesancí a brzy po návratu začíná, podobně jako ostatní účastníci výpravy, přebudovávat své sídlo.
Státní zámek Náměšť nad Oslavou 
Zámek v Náměšti nad Oslavou postavený na skalnatém masívu na levém břehu řeky Oslavy patří mezi významné doklady renesančního stavitelství na Moravě. Původní hrad ze 13. stol. byl moravskými pány ze Žerotína přebudován v létech 1565-1578 na honosné renesanční sídlo, které se zachovalo v téměř nezměněné podobě dodnes. Součástí areálu jsou budovy tzv. "Vlašského dvora" v předzámčí, anglický park a malá francouzská zahrada. V roce 2001 byl areál zámku prohlášen Národní kulturní památkou.
Interiéry zámku nabízejí unikátní expozice gobelínů, cenných obrazů či historického nábytku, zámecká kaple je pozoruhodná svoji architekturou i barokním mobiliářem, knihovna bohatým knižním fondem i štukovou klenbou s ojedinělou freskovou výzdobou a vnitřní nádvoří pak zdobenými renesančními arkádami.
Státní hrad Lipnice 
Jeden z nejmohutnějších českých šlechtických hradů, založený na počátku 14.století mocným rodem pánů z Lichtemburka a přestavěný na počátku 16.století za Trčků z Lípy Vás zve na prohlídku monumentální architektury, hradních expozic, vyhlídky, gotické kaple a rozsáhlých sklepení s bývalou hodovní síní Jindřicha z Lipé.
Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou 
Barokní zámek Jaroměřice nad Rokytnou patří k nejmohutnějším architekturám 1. pol. 18. stol. u nás i v Evropě. Řadí se mezi nejnavštěvovanější památky Vysočiny. Původní středověká tvrz byla koncem 16. stol. přestavěnana renesanční zámek, který se dochoval ve zdivu nynější barokní budovy. Do barokní podoby byl zámek přebudován za nejvýznamnějšího rodu, který vlastnil jaroměřické panství, Questenberků v letech
1700 - 1737.
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého
na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou
Stavba poutního kostela sv. Jana Nepomuckého nedaleko Žďárského kláštera se realizovala díky letité, úzké a nesmírně plodné spolupráci dvou výjimečných lidí. Podnět vyšel od opata žďárského kláštera cisterciáků Václava Vejmluvy, který byl zcela prokazatelně ctitelem Jana Nepomuckého ještě před blahoslavením a posléze kanonizací této osobnosti.
Příprava projektu je datována do období od konce měsíce dubna do počátku měsíce srpna roku 1719 a je považována za bezprostřední reakci opata na nález zachované tkáně v hrobě Jana Nepomuckého ve Svatovítské katedrále dne 15. dubna 1719. Projektem stavby byl pověřen slavný architekt Jan Blažej Santini - Aichel, kterému měl opat Vejmluva prezentovat své představy o podobě nového svatostánku a použitých symbolech, což bylo plně v souladu s požadavkem církve: “Zadání patří otcům, provedení umělci“. Z tohoto nástinu pak architekt vycházel při své práci. Santini pojal projekt zcela individuálně, bez ohledu na dobové zvyklosti v oblasti tvarů církevních staveb, akceptoval pouze soudobé hledisko na skladbu poutního areálu.
Kostel sv. Víta v Zahrádce
Jednou z mála staveb, která dodnes stojí z bývalého městečka Zahrádky na řece Želivce, je původně románský kostel sv. Víta. Jak prokázal záchranný průzkum prováděný v letech 1976-77, byl kostel ve 14. století vyzdoben nástěnnými malbami. Část z nich se dochovala na východní a jižní straně presbytáře a severní stěně kostela. Na triumfálním oblouku se dochovala malba sv. Markéty stojící na draku (kol. r. 1380) a klečící donátor (kol. r. 1390), v presbytáři jsou 3 pásy výzdoby. V horním jsou patrny zbytky draperií a nohou původně zřejmě stojících postav, ve středním pět postav apoštolů a v dolním obrysy a siluety stojících postav. Po odkrytí maleb v roce 1976 odborníci uvažovali, že by se mohlo jednat o vyobrazení vládnoucího rodu Přemyslovců. Na rozdíl od monumentálních cyklů zadávaných panovníky se malby v Zahrádce vyznačují spíše rustikálním charakterem. Nástěnné malby byly po odkrytí provizorně částečně zajištěny.Dalšími stavebně historickými prvky kostela jsou jižní románský portál, gotická křížová klenba s dutým svorníkem, středověká dlažba zákristie, gotická střílnová okénka ve věži a kamenné kropenky u obou vchodů.
Kostel je od roku 1975 nevyužívaný. Od roku 2001 se zde 2x ročně konají setkání rodáků a přátel zaniklého městečka. Občanské sdružení "Přátelé Zahrádky" vypsalo veřejnou sbírku, v jejíž první fázi je potřeba získat alespoň 300 až 600 tis. Kč, aby mohly být zahájeny práce na odvlhčení zdiva východního závěru presbytáře kostela s nejcenějšími nástěnnými malbami.
Slevy ze vstupného:
- jsou poskytovány organizovaným skupinám předškolní mládeže, školní mládeži, studentům, učňům, invalidům, seniorům nad 65 let, držitelům karet CIC a karet mládeže EURO
Volný vstup:
- je poskytován dětem do 6 let s výjimkou organizovaných skupin předškolní mládeže, pracovníkům Národního památkového ústavu, členům sdružení FOD, členům ICOMOS a členům Asociace muzeí a galerií v ČR, a to pouze po předložení příslušných průkazů
Slevy ze vstupného a volný vstup ve všech objektech můžete uplatňovat při předloření těchto legitimací: Soubor ke stažení (formát PDF)
